|
|
Co víme o rozšíření, původu a historii slanisek Evropy?
Šemberová, Kristýna ; Stančík, Daniel (vedoucí práce) ; Špryňar, Pavel (oponent)
Slaniska patří k velmi specifickému typu azonálního ekosystému. Vyvíjejí se na místech se zvýšenou koncentrací solí v substrátu. Na pobřeží je jejich vývoj výsledkem kontaktu břehu s mořskou vodou, ve vnitrozemí vznik slanisek závisí na specifických klimatických, geologických a pedologických podmínkách. Aby odolaly zvýšené salinitě a dalším extrémním životním podmínkám, vyvinuly se u rostlin (halofytů) zvláštní adaptace. Tyto adaptace se během evolučního vývoje objevily nezávisle na sobě u několika fylogenetických linií. V závislosti na míře salinity substrátu vytváří struktura a fyziognomie vegetace slanisek ve vnitrozemí i na pobřeží dobře odlišitelné zóny. Klimatické podmínky pleniglaciálu byly pro halofilní vegetaci velmi příznivé. Mezi nejstarší slaniska, plnící roli refugií, patří lokality na mořském pobřeží, ale také ve vnitrozemí střední Asie. Tento druh vegetace zasahoval až na jih střední a východní Evropy. Po odeznění glaciace a nástupu lesa značná část této vegetace vyhynula. V některých vnitrozemských oblastech byla zachována díky člověku, který slaniska již od neolitu využíval jako pastviny. S ústupem pastvy však byla velká část lokalit zrekultivována a odvodněna a využívá se jako zemědělská půda. I to je jeden z důvodů, proč je tento biotop na ústupu a často zachován pouze v rámci...
|
|
|
Adaptace rostlin rodu Plantago k abiotickému stresu: mechanismy tolerance
Dvořáková, Iveta ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Rostliny jsou v průběhu životního cyklu vystaveny mnohým nepříznivým faktorům. Abiotické stresy významně omezují růst i vývoj rostlin. Mezi mechanismy obrany k abiotickému stresu patří syntéza a akumulace kompatibilních solutů (především cukrů, cukerných alkoholů, aminokyselin). Hlavním cílem diplomové práce bylo charakterizovat reakce rostlin z rodu Plantago na abiotický stres sucha, zasolení, chladu a kombinovaného stresu. Zhodnocení probíhalo na několika úrovních - nejprve na úrovni růstových parametrů, a následně i na úrovni sacharidového metabolismu, částečně také akumulace prolinu. Pro diplomovou práci byl zvolen soubor rostlin z rodu Plantago, které se liší svou tolerancí k zasolení, obsahuje tedy jak druhy halofytní (odolné) tak druh glykofytní (citlivý). Celistvé rostliny byly pěstovány v podmínkách in vitro. Rostliny z rodu Plantago produkují mimo běžné rozpustné sacharidy (sacharóza, glukóza, fruktóza) i cukerný alkohol sorbitol, proto byla testována i reakce rostlin na kvalitativní a kvantitativní změnu zdroje uhlíku a energie v médiu. Růstové parametry glykofytního druhu Plantago lanceolata byly ovlivněny při zasolení dříve než u halofytního P. maritima. Sorbitol se ukázal jako důležitá složka sacharidového spektra u Plantago maritima i Plantago lanceolata, která citlivě reaguje na...
|
|
|
Autecological study of selected Cretaceous plants using stable Carbon isotopes
Zahajská, Petra ; Kvaček, Jiří (vedoucí práce) ; Diefendorf, Aaron (oponent)
1 Abstrakt Tato práce se zabývá analýzou fosilních rostlin z cenomanských Perucko-korycanských souvrství České křídové pánve a Bückebergským souvrstvím z Dolnosaské pánve v Německu. Na základě dřívějších studií je známo, že obě lokality poskytují fluviální sedimenty, které byly utvářeny v oblastech ovlivněných příliv-odlivovými cykly. Mezi fosilními vzorky jsou za- stoupeny listy skupiny Ginkgoales - Eretmophyllum, Tritaenia, větve jehličnanu Frenelopsis a také listy lauroidních angiosperm - Eucalyptolaurus. Za halofytní rostliny jsou považovány Frenelopsis, Eretmophyllum a Tritaenia, zatímco lauroidní angiospermy jsou považovány za sladkomilnější druhy. Hlavní použitá metodika byla kutikulární analýza, analýza stabilních izotopů z Bulk (celkového uhlíku) a analýza stabilních izotopů listových vosků. Vzorky byly pozorovány makroskopicky a mikroskopicky pod světelným mikroskopem a skenovacím elektronovým mikroskopem. Stejnými metodami byly zkoumány jak fosilní, tak recentní vzorky. Pro nalezení podmínek prostředí byly navzorkovány a následně využity recentní rostliny pocházející ze slaných marší ve Velké Británii. Interpretace podporují hypotézu modelu založeného na sedimentologických datech, tedy prostředí slaných marší. Frenelopsis je interpretován jako slanomilná rostlina, rostl v prostředích s nízkou...
|
|
|
Autecological study of selected Cretaceous plants using stable Carbon isotopes
Zahajská, Petra ; Kvaček, Jiří (vedoucí práce) ; Diefendorf, Aaron (oponent)
1 Abstrakt Tato práce se zabývá analýzou fosilních rostlin z cenomanských Perucko-korycanských souvrství České křídové pánve a Bückebergským souvrstvím z Dolnosaské pánve v Německu. Na základě dřívějších studií je známo, že obě lokality poskytují fluviální sedimenty, které byly utvářeny v oblastech ovlivněných příliv-odlivovými cykly. Mezi fosilními vzorky jsou za- stoupeny listy skupiny Ginkgoales - Eretmophyllum, Tritaenia, větve jehličnanu Frenelopsis a také listy lauroidních angiosperm - Eucalyptolaurus. Za halofytní rostliny jsou považovány Frenelopsis, Eretmophyllum a Tritaenia, zatímco lauroidní angiospermy jsou považovány za sladkomilnější druhy. Hlavní použitá metodika byla kutikulární analýza, analýza stabilních izotopů z Bulk (celkového uhlíku) a analýza stabilních izotopů listových vosků. Vzorky byly pozorovány makroskopicky a mikroskopicky pod světelným mikroskopem a skenovacím elektronovým mikroskopem. Stejnými metodami byly zkoumány jak fosilní, tak recentní vzorky. Pro nalezení podmínek prostředí byly navzorkovány a následně využity recentní rostliny pocházející ze slaných marší ve Velké Británii. Interpretace podporují hypotézu modelu založeného na sedimentologických datech, tedy prostředí slaných marší. Frenelopsis je interpretován jako slanomilná rostlina, rostl v prostředích s nízkou...
|
|
|
Adaptace rostlin rodu Plantago k abiotickému stresu: mechanismy tolerance
Dvořáková, Iveta ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Rostliny jsou v průběhu životního cyklu vystaveny mnohým nepříznivým faktorům. Abiotické stresy významně omezují růst i vývoj rostlin. Mezi mechanismy obrany k abiotickému stresu patří syntéza a akumulace kompatibilních solutů (především cukrů, cukerných alkoholů, aminokyselin). Hlavním cílem diplomové práce bylo charakterizovat reakce rostlin z rodu Plantago na abiotický stres sucha, zasolení, chladu a kombinovaného stresu. Zhodnocení probíhalo na několika úrovních - nejprve na úrovni růstových parametrů, a následně i na úrovni sacharidového metabolismu, částečně také akumulace prolinu. Pro diplomovou práci byl zvolen soubor rostlin z rodu Plantago, které se liší svou tolerancí k zasolení, obsahuje tedy jak druhy halofytní (odolné) tak druh glykofytní (citlivý). Celistvé rostliny byly pěstovány v podmínkách in vitro. Rostliny z rodu Plantago produkují mimo běžné rozpustné sacharidy (sacharóza, glukóza, fruktóza) i cukerný alkohol sorbitol, proto byla testována i reakce rostlin na kvalitativní a kvantitativní změnu zdroje uhlíku a energie v médiu. Růstové parametry glykofytního druhu Plantago lanceolata byly ovlivněny při zasolení dříve než u halofytního P. maritima. Sorbitol se ukázal jako důležitá složka sacharidového spektra u Plantago maritima i Plantago lanceolata, která citlivě reaguje na...
|
|
|
Role sorbitolu při reakci rostlin na abiotický stres
Dvořáková, Iveta ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Janská, Anna (oponent)
Na rostliny během jejich životního cyklu působí řada nepříznivých faktorů. Tato bakalářská práce je zaměřena na vliv abiotického stresu na rostliny. Důraz je kladen na stresy sucha a zasolení jakožto hlavní příčiny vzniku osmotického stresu, a na mechanismy, kterými rostliny na tyto nepříznivé podmínky reagují. Na osmotický stres obvykle rostliny odpovídají syntézou a akumulací látek, které pomáhají udržet buněčnou integritu - kompatibilních solutů. Mezi tyto látky patří i cukerný alkohol sorbitol, kterému se věnuje tato práce. Rostlinám, které jej přirozeně produkují, poskytuje sorbitol při působení abiotického stresu významné výhody, neboť plní funkci osmotika, osmoprotektantu a též zmírňuje oxidativní stres. Závěrem jsou nastíněny možné směry vedoucí k zvýšení odolnosti kulturních plodin k abiotickému stresu využívající znalosti o účasti cukerných alkoholů při stresové reakci. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Co víme o rozšíření, původu a historii slanisek Evropy?
Šemberová, Kristýna ; Stančík, Daniel (vedoucí práce) ; Špryňar, Pavel (oponent)
Slaniska patří k velmi specifickému typu azonálního ekosystému. Vyvíjejí se na místech se zvýšenou koncentrací solí v substrátu. Na pobřeží je jejich vývoj výsledkem kontaktu břehu s mořskou vodou, ve vnitrozemí vznik slanisek závisí na specifických klimatických, geologických a pedologických podmínkách. Aby odolaly zvýšené salinitě a dalším extrémním životním podmínkám, vyvinuly se u rostlin (halofytů) zvláštní adaptace. Tyto adaptace se během evolučního vývoje objevily nezávisle na sobě u několika fylogenetických linií. V závislosti na míře salinity substrátu vytváří struktura a fyziognomie vegetace slanisek ve vnitrozemí i na pobřeží dobře odlišitelné zóny. Klimatické podmínky pleniglaciálu byly pro halofilní vegetaci velmi příznivé. Mezi nejstarší slaniska, plnící roli refugií, patří lokality na mořském pobřeží, ale také ve vnitrozemí střední Asie. Tento druh vegetace zasahoval až na jih střední a východní Evropy. Po odeznění glaciace a nástupu lesa značná část této vegetace vyhynula. V některých vnitrozemských oblastech byla zachována díky člověku, který slaniska již od neolitu využíval jako pastviny. S ústupem pastvy však byla velká část lokalit zrekultivována a odvodněna a využívá se jako zemědělská půda. I to je jeden z důvodů, proč je tento biotop na ústupu a často zachován pouze v rámci...
|
host ::
RSS.